Obrazy Mistrii
* * *

Mistria Tilliennina dostala dva krásné obrazy a rozhodla se jimi vyzdobit předsíň Svého domu. Rozkázala Žákovi Tatrawadarsimu, aby vzal první obraz a zvedl jej na zeď do výše očí (T. je dost vysoký, takže žádný problém), aby se mohla rozhodnout, jestli se tam hodí - zvláště když i někdo z příchozích lidí na něj bude upírat zálibný pohled. Pak Mistria odešla a Tatrawadarsi čekal, že se vrátí s hřebíkem a kladívkem a tak... Ale Ona pořád nikde! Čekal až do odpoledne...

Teprve těsně před odpoledním obědem (dinner) přišel na návštěvu soused a chtěl bylinky proti bolení hlavy pro svou manželku (Mistria měla super zahradu a otce zahradníka). Když viděl, jak Tatrawadarsi drží obraz na zdi, tak se zeptal, kde je Mistria a kdy ten krásný obraz připevní na zeď. Na obě otázky Tatrawadarsi po pravdě řekl, že zatím neví, avšak že to zjistí. V tu chvíli přišla Mistria, a jelikož nejspíš nějak slyšela obě otázky, tak povídá: "Tatrawadarši tady ten obraz drží už od rána, škoda že jsi tu nebyl, když přímo sem svítilo slunce, tak ten obraz vypadal zvláš» zajímavě. Však ten obraz tady bude držet ještě zítra, tak se můžeš přijít podívat...". Na to soused opatrnými slovy, aby snad Mistriu neurazil, začal naznačovat jaká hloupost je pořád ten obraz silou držet, když jej stačí pověsit i na jeden pevně zatlučenýním hřebík - a tak to bude vyřešeno, případně půjde první obraz snadno vyměnit za druhý...

Mistria s udiveným tónem hlasu pravila: "Opravdu? Vždyť Ty a Tví blízcí jednáte právě takto - takto hloupě jak jsi sám naznačil - pořád něco držíte, na něco tlačíte, do nečeho se nutíte a o něco se snažíte... A přitom by stačilo jen jedno ROZHODNUTÍ a podle něj vyKONÁNÍ a bylo by to (vy)řešeno..." /Mistria ovládala řeč tak důsledně, že zápis je nevystihující bez použitých zvláštností a nejspíš i tak je jen dostatečný./

Ačkoli Tatrawadarsi tehdy ještě nevěděl na co i konkrétního Mistria u souseda poukazovala, tak soused to evidentně věděl až moc dobře. Začervenal se, zakoktal se při loučení a pobledlý vycouval ven. Mistria mu ještě dala do ruky bylinky - ačkoli Jí o nich nestihl nic říci - s úsměvem mu popřála hodně úspěchů a Tatrawadarsimu podala omluvu:"Promiň, ale je potřeba aby jsi to takhle vydržel i do zítra, když už jsem dala Slovo Mistra. Pak vybraný obraz sama připevním a Tobě ráda i jinak ukáži kvůli čemu jsem tuhle lekci pro souseda i pro Tebe udělala, ráda Ti odpovím na otázky a vůbec Ti pomohu aby jsi už takové hloupé věci nedělal", dokončila s úsměvem.


A od té doby tedy Tatrawadarsi nedělá takové hloupé věci, jako je snažení se až nucení se (snaha, "tlačení" až držení silou)...



Zapsal vyšší Žák Mistra Tatrawadarsiho Sanate (Filip.Rydlo@email.cz)

Viz naše (!:) Učení i na Internetu - www.duchovni.kvalitne.cz (Domov mysli - duchovní univerzita).