Proč nemít žádná přání (3. píseň – 17. 2. 2004 a druhá verze 14. 10. 2022) Shri sadhasina Piralaidipa ayur deva (Ctěná "Vyšší Žákyně" Světlonoška dobrá bohyně) Na melodii písně „Jó, třešně zrály“ (“Jailer, Give Me Water”) – https://www.youtube.com/watch?v=MggET0oSB8o. Zvukový záznam: (1. a jediný pokus – Bohužel já a ani „můj“ Mistr neumíme zpívat)…: http://duchovni.mysteria.cz/zvukova-pouceni-vyber/prani_pisen_zvukove.mp3 https://DMDU.kvalitne.cz – skvělá společnost vhodného Vývoje
Zdravím Tebe, jenž čteš či posloucháš toto sdělení!
Výše uvedená píseň vzešla z Mistrovy (Božské) inspirace (melodii jsem převzala z písně „Jó, třešně zrály“ – Waldemar Matuška). Oním Mistrem (viz i dále) myslím osobu známou jako Satguru Tatrawadarsi (zakladatel DMDU), ačkoli to není až tak podstatné, jako to, že VŠICHNI Mistři (ti vědomě - ostatní nevědomě) JSOU JEDNA BYTOST… Samozřejmě, že postup na duchovní Cestě není tak rychlý a snadný, jak by se podle výše uvedené (celkem 3.) písně mohlo jevit! „Má“ původní (iluzorně) omezená slupka obdržela Žákovské zasvěcení roku 1998 (viz má 1. píseň "Když přijde pravý Učitel"). Do současné doby (r. 2004) se mnoho naučila a hlavně v praxi zažila! (viz například má 2. píseň "Boží ruka"). Ostatně i po těch letech Mistr musel třikrát opakovat, proč nemít žádná přání, než to bylo JASNÉ (Světlo). Mistrovo Učení, tedy i moje (to je JEDNO), nevyžaduje doslova se všeho vzdát (je možné,ba vhodné leccos používat), avšak rozhodně je nezbytné vzdát se veškeré připoutanosti. Člověku po smrti hmotného těla přece už nic hmotného nezbude – ale ve chvíli setkání se smrtí je již dost pozdě si to uvědomit, protože se s tím poznáním již nedá (většinou) nic dělat… "Vše hmotné i psychické je nanejvýš iluzorní povahy, neboť je to promítáno silou iluze na neměnné JÁ, podobně jako je divadelní akt promítán uměním herců na jeviště. Hlavně na hercích záleží, jestli si vzpomenou, KDO JSOU, když to v zaujetí hrou zapomněli, podobně pak hlavně na Tobě záleží, jestli si vzpomeneš na své pravé JÁ, které nemůže utrpět žádnou urážkou ani ránou, byť by slupka Tvé role tím byla sebevíc zaujata. Ten kdo ví, že je herec a může měnit svou roli a role svých bližních, aniž by jej hra mohla 'zajmout', ten je pravým Mistrem a veškeré Karmy (činy), které se u Něj dějí, nemohou Ho poskvrnit, právě tak jako sebevíce skvrnitý obraz nemůže poskvrnit zeď, o níž je svou zadní částí opřen." Z nejvyšší úrovně Mistrova Učení (podle díla jménem "Světlo nedvojného poznání"), to bylo citováno Uvědomělou částí Jednoty známé jako: Shri sadhasina Piralaidipa ajur deva (Vznešená „Vyšší Žákyně“ Světlonoška, dobrá anděla) http://DMDU.kvalitne.cz – skvělá společnost vhodného Vývoje
|