www.DMDU.kvalitne.cz - univerzita celkového rozvojeSkutečně plnohodnotné partnerství
Partnerství a vztahy jsou nejdůležitější složkou našich životů. Bez nich bychom byli sami a cítili se prázdni. Asi většina z nás si aspoň jednou položila otázku:
Jak by mělo vypadat skutečně plnohodnotné partnerství? Takové, kde si partneři budou vzájemně: · rozumět · sdílet emoce a city · rozvíjet se · cítit se skvěle a hrdí na to, že právě jejich partner jde vedle nich životem a jeho úsměv patří právě Vám.
Takové partnerství nám snadno umožní překonávat překážky v životě a ještě se vzájemnou pomocí a podporou naše životy rozvíjí. Každý den se pak můžete cítit bohatší aniž bychom vynakládali mnoho úsilí. To z ní skoro jako sen. Pravdou převážně bývá, že málokdo něco skutečně pro takové partnerství udělá nebo si konkrétně dokáže představit jak by mělo vypadat a na jakých rovinách je budovat. Takže velmi často proplouváme životem a čekáme, že zavadíme o toho správného partnera a náš život se změní k lepšímu. Ani zde bohužel není nic zadarmo a pokud sami pro budoucí partnerství něco neuděláme, jen stěží můžeme mít kvalitní vztah. Zkusme se nyní podívat, jak by kvalitní partnerství mělo vypadat a které úrovně bychom si měli při jeho vytváření uvědomovat. 1. Fyzická příjemnostOba partneři si jsou fyzicky přitažliví. Přitažlivost pokrývá všechny fyzické smysly. Pokud tomu tak je, pak si partneři: -
navzájem voní
Fyzická příjemnost je většinou ta, na kterou klademe veliký důraz. Nejprve si partnera vybíráme podle toho, jak se nám líbí a teprve pak zjišťujeme další úrovně jeho bytosti.
2. Zájmové souzněníZájmové souznění představuje vzájemné zájmy, koníčky, zábavu (i její styl), vkus. To vše hodně rozhoduje o tom, jak se s partnerem cítíme a zda chceme s ním sdílet např. i jeho vkus pro módu nebo styl zábavy, kterými může být setkání s příteli v hospodě nebo naopak v čajovně. Cítili-li bychom se v prostředí zájmu partnera špatně, nemůžeme pak sdílet jeho radost z jeho vlastního stylu zájmů. Jen si představte, že byste se oba těšili na víkend, který strávíte např. na horách. V takovém případě neztrácíte žádnou energii na překonání nezájmu jet na hory, ale naopak sami iniciativně a s radostí připravíte trasy, nabalíte batohy a partnerovi uděláte radost. V případě, že zájmové souznění nebude na dostatečné úrovni, může vztah dobře fungovat při vzájemném respektování se. Tolerance jen však nestačí, protože od ní je jen maličký kousek k poznámkám typu „..zase ti Tví kámoši…“,“…stále utrácíš za takové hlouposti…“. Takové poznámky se stanou základem bolesti našeho partnera a první hádky na sebe nenechají dlouho čekat.
3. Pracovní zaměřeníV této rovině si partneři ladí pracovní a časové zaměření. Vyjadřují vztah k úrovni a vážnosti profesní práce partnera a i času, který své profesi věnují. Vážnost, kterou dáváme profesi našeho miláčka, je také vážností, kterou dáváme i jemu samému. Nelze přeci si plně vážit partnera a jeho práci nenávidět a shazovat. Toto by byl většinou extrém. I když někdy jen stačí žárlit na vyšší plat partnera nebo pozornost, které se jeho profesi dostává. Tak již naše partnerství dostane silné trhliny. Vždyť si uvědomme, kolik času partner musel strávit studiem, přípravou, získáváním zkušeností, aby mohl kvalifikovaně vykonávat zvolenou profesi. Také v práci trávíme okolo 8-10 hodin denně, což představuje 40% našeho života. Zde si také partneři ladí, kolik času stráví spolu a případně se svou rodinou. Vždyť i tento čas ukazuje, jaký je náš zájem o partnera.
4. Životní směrováníPartnerství může náš životní směr posilovat nebo oslabovat. Problémové je to v případě, kdy si sami neuvědomujeme kam náš život směřuje. Chceme dělat kariéru a trávit více času v práci a při studiu nebo nás v životě naplňuje trávit každou minutu s rodinou a kupou dětí (chybí varianta - být dobrý a angažovat se v práci a zároveň nezanedbávat rodinu ). V životním směrování se více než fyzické dispozice promítá naše psychické nastavení. Rozhodnout se pro život s někým, kdo má zájem být prezidentem národní banky a přitom si představovat, že budeme každé odpoledne a večer trávit při rodinných radovánkách je zcela scestné. Milovat člověka, který má jiné psychické nastavení než nám vyhovuje, vyžaduje hodně sebezapření a energie, kterou překonáváme to, že se naše cesty v oblasti životního směřování rozcházejí. Jen si představte, že byste tuto energii a čas věnovali tomu, co máte rádi a co vyhovuje Vám.
5. Duchovní zaměřeníV této rovině se plně rozvíjí naše psychické a mentální zaměření. Sem patří vše, v co věříme: · víra · náboženství · hodnoty · filozofie · vztah k přírodě · respekt k životu · citové zaměření apod.
Dokážete si představit manželství např. rasisty s filantropem? Asi ne. Tato rovina silně rozhoduje o tom, jak si budeme rozumnět, jak budeme komunikovat, do jaké míry budeme schopni sdílet city a hodnoty toho druhého a ne jen se kochat jeho tělesnou schránkou. Všechny předcházející úrovně jsou hodně pomíjivé. Tělesná krása stárne, zájmy se vyvíjejí, práce se mění, životní směrování může nabrat zcela jiný směr. Naše hodnoty však mohou zůstat a rozvíjet se. Je to zcela a plně na nás samotných. Krása duchovního zaměření může náš vztah krášlit až do smrti. Dokonce může vytvářet harmonii a dát nám oporu. Víme-li, jaké jsou hodnoty našeho partnera, víme, jakou máme jistotu v partnerství. Málokdo by totiž zahodil všechny hodnoty, které budoval roky a ve které celý svůj život věřil.
Dokážeme-li si představit všechny tyto úrovně a podíváme-li se na obrázek přirozeně spojených rukou, který vznikne dotykem: · malíčků - jako úrovně fyzické příjemnosti · prsteníčků - jako úrovně zájmového souznění · prostředníčků - jako úrovně pracovního zaměření · ukazováčků - jako úrovně životního směrování (kam asi naše ukazováčky ukazují?) · palců - jako úrovně duchovního zaměření dostaneme srdce, které představuje základní hodnotu partnerství - lásku.
Dokážeme-li se s našim partnerem propojit na všech pěti úrovních, sdílet jejich jednotlivé hodnoty a na základě nich se společně rozvíjet, můžeme pak mluvit o plnohodnotném partnerství. Je to ideál a celá řada partnerství může dobře fungovat jen na několika propojených úrovních. Představme si, jak by to mohlo vypadat, kdybychom si dali tu práci a hledali partnera, který je vhodný k nám samotným. Partnera, se kterým můžeme propojit všechny úrovně. Asi bychom byli šťastnější. Budeme-li my sami šťastnější, mohou být šťastnějšími i lidé okolo nás. Článek o úrovních plnohodnotného partnerství bychom asi měli zakončit otázkou směrovanou sami sobě - Co děláme proto, aby se náš vztah rozvíjel a sdíleli jsme se svým partnerem city i hodnoty?
Personalisté firem by se také mohli zamyslet, jak vybírají pracovníky do firemního týmu. Zajímají jej jen kvalifikační a profesní úrovně a nebo již aktivně zjišťují, jaké je životní a duchovní směrování kandidátů?
Článek zpracovali autoři a poradci Radan Chrobok a Jiří Střelec. M. Radan Chrobok - DOPLNENI 2.Ještě je na mísě doplnit, že PALCE PROTI SOBE symbolizují
odlišné až protikladné záležitosti Partnerů. Jsou tím míněny zvláště ty
PROTIKLADY co SE PŘITAHUJÍ. Jsou to záležitosti, které se Partneři mohou
vzájemně učit, resp. opírat se o sebe a DOPLŇOVAT SE - SDÍLET. Také to úzce
souvisí s principem ZRCADLENÍ... Radan - DOPLNENI AUTORAUvedená PROPOJENÍ platí pro VZTAHY OBECNĚ - např. kamarádi mají spolu 2. (a případně do nějaké míry i 1.;) úroveň... Množství a kvalita (úroveň) fungujících propojen tedy ukazuje jak hodnotný (a i udržitelný) te-který vztah (nejen Partnerský) tedy je... Popis každé úrovně zároveň ukazuje na NÁVOD JAK DOSÁHNOUT A UDRŽET VZTAH na té-které úrovni. Nezapomeňte, že důležitější je (umět) vnímat že je člověk milován, jelikož (umět) milovat je snazší - resp. u sebe člověk snáze ví (či může zjistit) "na čem je", zatímco do (po)citů druhého tolik "nevidí" (viz nepochopení partnera, "nezdůvodněné citové (vztahové) změny", "nečekané rozchody", atd.)... Přeji všem Fungující PARTNERství S ZIVOTEM! aragonit - díkyDíky za pěkné počtení, které bere v
potaz často opomíjené detaily.
|
